|
Definice systému
WGS-84 (World Geodetic System
1984, Světový geodetický systém 1984) je
geodetický geocentrický systém armády USA, ve kterém pracuje globální
systém určování polohy GPS a který je zároveň standardizovaným geodetickým
systémem armád NATO (STANAG 2211IGEO, ed.5 - Geodetic Datums,
Ellipsoids, Drids and Grid References, 1991), viz obrázek vpravo.
WGS-84 je konvenční terestrický systém (CTRS),
realizovaný na základě modifikace Námořního navigačního družicového
systému (Navy Navigation Satellite System, NNSS). Modifikace
spočívá v posunu počátku souřadnicové soustavy, rotaci a změně měřítka
dopplerovského systému NSWC 92-2 tak, aby systém byl geocentrický a
referenční nultý poledník byl identický se základním poledníkem
definovaným Bureau International de I'Heure (BIH).
Počátek
souřadnicové soustavy a směry souřadnicových os systému WGS84 jsou
definovány následujícím způsobem:
počátek: těžiště Země
osa Z: směr ke konvečnímu terestrickému pólu
(Conventional Terrestrial Pole, CTP, identický s CIO)
definovanému BIH na základě souřadnic stanic definujících systém BIH,
osa X: průsečnice referenčního poledníku
WGS84 a roviny rovníku vztaženého k CTP, referenční poledník je nultý
poledník definovaný BIH,
osa Y: doplňuje systém na pravotočivý
pravoúhlý souřadnicový systém, směr kladné části osy je 90o
východně vzhledem k ose X.
WGS84 je globální
geocentrický geodetický referenční systém, pevně spojený se zemským
tělesem. Systém je definován primárními a sekundárními parametry.
Primární parametry definují rozměry
referenčního elipsoidu přiřazeného systému, jeho úhlovou rychlost rotace
vůči nebeskému referenčnímu systému a součin gravitační konstanty a hmoty
Země, soustředěné v referenčním elipsoidu. Definiční parametry jsou
uvedeny v tabulce níže.
Sekundární parametry definují model
detailní struktury zemského gravitačního pole (Earth Gravity Model,
EGM), definovaný pomocí rozvoje geopotenciálu do sférických
harmonických funkcí do stupně a řádu 360. Model gravitačního pole WGS-84
EGM96 je možné využít pro výpočet průběhu plochy geoidu WGS84, tížnicových
odchylek, středních hodnot tíhových anomálií v síti 10' x 15' s využitím
tohoto modelu.

*) Původní hodnota GM = 398 600,5 km3 s-2
byla nahrazena tabelovanou, aby se dosáhlo shody v definici se standardy
IERS.
Počátek a
orientace souřadnicových os jsou prakticky realizovány souřadnicemi X,
Y a Z dvanácti stanic, které monitorují dráhy GPS družic.
Souřadnice těchto monitorovacích stanic byly (do roku 1994) určeny na
základě dopplerovských měření systému TRANSIT na základě zpracování časově
dlouhodobých "absolutních" observačních kampaní.
Od 1.1.1994 jsou
WGS-84 souřadnice 10 sledovacích stanic GPS, viz obrázek výše, zpřesněny
na WGS-84 (G730) (Malys, Slater, 1994) a připojeny přesným
relativním měřením pomocí technologie GPS k systému ITRF-91, později byl
systém rozšířen na 12 stanic v dále zpřesněném systému WGS84 (G873).
Přesnost
geocentrických souřadnic bodů přímo určených v systému WGS84 na základě
technologie GPS, s použitím odpovídajících efemerid a relativního měření
ve statickém módu, je charakterizována středními kvadratickými chybami v
zeměpisné šířce B, zeměpisné délce L, a geodetické výšce h:
mB = mL < 0,4 m
mh < 0,5 m.
Tyto chyby neobsahují pouze měřické chyby, ale
především chybu v realizaci počátku souřadnicového systému (v současnosti
cca 10 cm v každé souřadnici) a v určení rozměru sítě.
Na území bývalého
Československa bylo započato s realizací systému WGS-84 na základě kampaně
VGSN'92, organizované DMA (Defense Mapping Agency = Obranná mapovací agentura armády USA, dnes NIMA, tj. National Imagery and Mapping Agency)a Topografickou službou (TS) Armády ČR (AČR).
Od 1.1.1998 je
WGS-84 zaveden ve vojenském a civilním letectvu a v AČR je běžně používán
v rámci kooperace a armádami NATO a standardizace v geodézii a
kartografii.
Perspektiva využití WGS-84
Koncem 90. let
byly péčí TS AČR geodetické polohové základy převedeny ze společného
systému ETRS-89 do WGS-84, který je nyní využíván v AČR ke:
·
geodetickému zabezpečení letišť, civilních i vojenských,
·
geodetické lokalizaci prvků VTIS (Vojenský Topografický Informační Systém) a VGIS (Vojenský Geografický informační systém), které jsou podsystémem armádního
SIS (Štábní informační systém AČR),
·
zabezpečení jednotek AČR, působících ve svazku IFOR, SFOR,
·
tvorbě mapového standardizovaného díla v zobrazení UTM (Universal
Transversal Mercator).
|