čím je ETRS-89 definován   |   přehled kampaní

realizace ETRF-89 v ČR   |  

************************************************************************

Geocentrický souřadný systém ETRS-89

   Na základě návrhu Subkomise EUREF (European Reference Frame), která je podkomisí X. komise "Kontinentální sítě" Mezinárodní geodetické asociace (International Association of Geodesy, IAG), je doporučeno používat jako uživatelský geocentrický souřadnicový systém ETRS-89 (European Terrestrial Reference System), jehož souřadnicový rámec byl odvozen z rámce ITRF (International Terrestrial Reference Frame) Mezinárodní službou rotace Země (International Earth Rotation Service, IERS). Výhodou tohoto souřadnicového rámce je, že na rozdíl od ITRF je spojen s euroasijskou kontinentální deskou. Díky tomu jsou roční časové změny souřadnic nejméně o řád (v mm) menší, než je tomu v případě ITRF (cm).

 

   Stejně jako celosvětový ITRF je i kontinentální ETRF tvořen referenčním rámcem (ETRF = European Terrestrial Reference Frame) a příslušnými konstantami a algoritmy.

 

   V roce 1987 vytvořila IAG podkomisi pro definici Evropského referenčního systému (EUREF). Tato podkomise se rozhodla definovat ETRS-89, tedy European Terrestrial Reference System 89 s využitím výsledků mezinárodní kampaně EUREF-89, jejímž cílem bylo definovat na základě ITRS evropský geocentrický systém. V této pozorovací kampani bylo využito kromě techniky Satellite Laser Ranging (SLR) a Very Long Baseline Interferometry (VLBI) hlavně metod GPS.

 

   Vzhledem k tomu, že od poloviny roku 1993 byly k dispozici výsledky kampaně EUREF-CS/H-91 (známé pod starším názvem EUREF-EAST-91), získané na základě předběžného zpracování dat v Institut fü Angewandte Geodesie Frankfurt am Main (IfAG), v systému EUREF-89, bylo rozhodnuto zpracovat výsledky všech kampaní GPS (určených pro přesné geodetické a geodynamické účely) realizovaných na území České republiky v systému. odvozeném z EUREF-89, tedy v ETRS-89.

nahoru   

   Systém ETRS-89 je definován:

-

ETRF-89, který je realizován evropskými stanicemi  ITRF-89 technik SLR a VLBI, vztažených k epoše roku 1989.0,

-

ETRF-90, který je tvořen souřadnicemi evropských stanic ITRF-90 vztaženými k epoše 1989.0 a vztažnými vektory (centračními veličinami) mezi body GPS a body technik SLR a VLBI na bodech, zařazených do kampaně EUREF-89; neobsahuje tedy body, na kterých bylo použito pouze technik GPS,

-

EUREF-89, který zahrnuje stanice IERS v Evropě a všechny stanice GPS kampaně EUREF-89. Souřadnicový systém je realizován tím způsobem, že všechny body měřické sítě IERS jsou brány jako body pevné (s fixovanými souřadnicemi).

 

   Taktéž je důležité si uvědomit, že (až na výjimky) nejsou družice systému GPS NAVSTAR určeny pro pozorování technikou laserové lokace družic (SLR). Aby bylo možné připojit relativně určené vektory, které jsou výstupem technologie GPS, k souřadnicovému systému tvořenému stanicemi užívajícími technologie SLR či VLBI, je třeba na těchto stanicích provádět pozorování stanicemi GPS simultánně s pozorováními na určených stanicích a provézt geodetické připojení (centrace) všech použitých technik v rámci jedné "stanice".

 

   Data z kampaně předzpracovalo 12 zpracovatelských center, výsledné řešení bylo provedeno smíšenou skupinou odborníků z bernské univerzity, Institute Géographique National (St. Mandé, Francie), Bavorské komise pro mezinárodní měření Země (Mnichov, SRN) a IfAG (Frankfurt, SRN).

 

   Přesnost (charakterizovaná střední kvadratickou chybou) výsledků pro body, observované technikami SLR a VLBI je v rozsahu 13 - 23 mm v každé souřadnici, pro body zaměřené pouze technikou GPS je přesnost (v roce 1996) v horizontálním směru 10 - 20 mm  a 15 - 30 mm ve svislé složce.

nahoru

  

V následujícím přehledu jsou uvedeny návazné kampaně, jež proběhly v dalších letech, a jimiž byl systém dále rozšířen:

1990

NORTHWEST, 16 nových stanic ve Skandinávii;

turecká GPS síť, 16 nových bodů;

SEGAU, 11 stanic v bývalém NDR;

1991

EUREF-CS/H-91, 6 nových bodů v bývalém Československu, 5 v Maďarsku;

1992

POLREF-92, 11 nových bodů v Polsku;

bulharská síť, 7 nových bodů;

síť baltských států (Litva, Lotyšsko, Estonsko),    celkem 13 nových stanic;

Švýcarsko, Velká Británie;

1993

Kypr, 6 nových bodů;

Německo, Nizozemí, Bulharsko, Švýcarsko, Island, Francie;

1994

Slovinsko, Chorvatsko, Dánsko, Lucembursko, Rakousko, Rumunsko;

1995

Ukrajina, Rakousko, Velká Británie, Irsko, Slovinsko;

1996

Malta, Chorvatsko, Slovinsko, Makedonie.

 

   Ve všech těchto kampaních bylo měřeno technikou GPS nejen na určovaných bodech, ale zároveň na řadě bodů kolokačních (stanice s více než jednou kosmickou technikou), případně na bodech zaměřených v předchozích kampaních.

nahoru

 

Realizace ETRS-89 v České republice

   ETRF-89 je v ČR v první radě zprostředkován definitivním vyrovnáním kampaně EUREF-CS/H-91. Kampaň byla realizována pracovníky IfAG (5 bodů) a Zeměměřického úřadu (ZÚ) Praha (1 bod - Kleť) na podzim roku 1991, kdy bylo zaměřeno na území bývalého Československa celkem 6 bodů, identických s body AGS (3 body v ČR - Pecný, Přední Příčka, Kleť, 3 body v SR - Velká Rača, Kvetoslavov, Šaňkovský grúň).

 

Kampaň CS-NULRAD-92

   Prvním zhuštěním GPS sítě šesti bodů určených v ETRF-89 (v rámci kampaně EUREF-CS/H-91) byla síť nultého rádu, která na území České a Slovenské republiky obsahuje celkem 19 bodů. Definitivní zpracování kampaně bylo provedeno ve VÚGTK software BERNESE, verze 3.5 pomocí přesných efemerid, speciálně pro tento účel zpracovaných v Scripps Institution of Oceanography, University of California. Celkově bylo provedeno více variant zpracování dat, za definitivní bylo prohlášeno řešení, navázané na šest pevných bodů, jejichž souřadnice byly určeny v rámci kampaně EUREF-CS/ H-91. Relativní vnější přesnost přijatého řešení, učiněná na základě srovnání výsledků různých variant výsledků z jednotlivých seancí, jest charakterizována střední kvadratickou chybou v souřadnici 20 - 30 mm v poloze a 30 - 50 mm ve výšce. Předběžných výsledků bylo použito pro první přesnější realizaci geocentrického systému v ČR, tedy S-JTSK/93, prakticky již vyhovujícímu požadavkům lokalizace bodů v rámci geocentrického systému, které stanovila VIII. pracovní skupina CERCO.

 

Kampaň CS-BRD-93

   Na základě nabídky Bayerisches Landesvermessungsamt v Mnichově, který nabídl naší straně možnost využít body německé GPS sítě Deutsche-Refernz-Net (DREF) ke spojení České a Slovenské sítě nultého řádu s obdobnou sítí německou, byla zorganizována 22. až 24. 6. 1993 observační kampaň k propojení národních referenčních rámců. Kampaně se zúčastnilo celkem devět observačních skupin - šest z ČR a tři ze SR. Observace byly provedeny v šesti pětihodinových seancích dvoufrekvenčními přístroji typu Geotracer 100 (5 přístrojů), Trimble 4000 SST (3 přístroje) a Trimble 4000 SSE (1 přístroj). Ke zpracování bylo dále využito permanentních pozorování přístroje Rogue SNR-800 ze stanice Wettzell. Zpracování bylo provedeno software BERNESE verze 3.4 ve VÚGTK s použitím přesných efemerid CODE z Astr. Inst. v Bernu. Na základě srovnání výsledků z jednotlivých seancí je možno odhadnout střední chybu v poloze 20 - 30 mm a ve výšce 30 - 50 mm (tedy obdobná jako v kampani předchozí).

 

Kampaň DOPNUL

   V souladu s dlouhodobým záměrem při budování geodetických základů na území České republiky byla v roce 1993 a 1994 realizována observační kampaň s názvem DOPNUL (doplnění - zhuštění nultého řádu). Tato kampaň byla realizována výlučně pomocí technologie GPS.

 

   Celkově bylo vybráno 176 bodů, identických s body JTSK. Výběr bodů a organizace jednotlivých observačních kampaní byl proveden Odborem triangulace ZÚ Praha. Na vlastních observačních seancích se zúčastnili pracovníci ZÚ Praha, Vojenského topografického ústavu (VTÚ) v Dobrušce a VÚGTK, Zdiby. Při měření sektorů na území Moravy dále participovali pracovníci Ústavu geodézie Stavební fakulty TU, Brno, Geodetického a kartografického ústavu, Bratislava a Katedry geodetických základov STU, Bratislava.

 

   Technologie zaměření a zpracování, vycházela z hierarchického budování geodetických základů na území bývalého Československa technologií GPS, které je založeno na postupném sledu kampaní, při kterých je bodové pole stále zhušťováno (nebo doplňováno novými měřeními). Jde o kampaně EUREF-CS/H-91, viz výše, kampaň CS-NULRAD-92, kampaň CS-BRD-93 a konečně kampaň DOPNUL.

 

   Vlastní měření bylo prováděno po sektorech (viz obrázek vlevo), tím způsobem, že v každé seanci byly obsazeny po celou dobu trvání observace v příslušném sektoru vždy nejméně tři body identické s body sítě nultého řádu České a Slovenské republiky. V každém sektoru bylo observováno ve třech osmihodinových seancích. Aparatury se mezi jednotlivými seancemi přemisťovaly na nové určované body takovým způsobem, že „vnitřní" body sektoru byly zaměřeny v jedné osmihodinové seanci. Observace byly prováděny aparaturami Trimble 4000 SSE, Trimble 4000 SST, Geotracer 100 a Wild 200.

 

Výsledné řešení realizace ETRS-89 v ČR

   Při výsledné realizaci systému na území ČR byl brán ohled na následující skutečnosti. Vzhledem k tomu, že od roku 1991, kdy bylo provedeno na území ČR první systematické GPS měření připojené na celoevropský, byla na bodech sítě nultého řádu provedena řada kvalitních měření, využila se tato měření k novému vyrovnání sítě nultého řádu na území ČR. Kromě samozřejmého využití pozorování v kampani DOPNUL jde zejména o výsledky kampaně CS-BRD-93, kdy bylo na území ČR observováno na bodech 9004 Smrk, 9017 Velká Deštná, 9023 Skapce, 9301 GOPE, 9064 Medvědí skála, 9635 Kleť sítě nultého řádu. Seznam bodů je uveden v tabulce.

 

pr.č.

NULRAD

S-JTSK

název

Poznámka

9301

301

 

GOPE

Vestavěný pilíř GO Pecny

9635

635

40130285

KLEŤ

 Zajišťovací bod na rozhledné 

9023

23

1903021

SKAPCE

Bod AGS, centrum

9064

64

05040023

MEDVĚDÍ SKÁLA

Excentrické stan.

9004

4

0812006

SMRK

Bod AGS, centrum

9017

17

1724003

V. DEŠTNÁ

Bod AGS, centrum

9071

71

4311026

RAPOT1CE

Bod AGS, centrum

9049

49

3524005

PŘEDNÍ PŘÍČKA

Bod AGS, centrum

9031

1031

2719020

STRAHOVICE

TB 1. rád, centrum

9077

77

5706006

V. LOPENÍK

Bod AGS, centrum

9106

106

 

KVETOSLAVOV

Bod AGS, centrum

9054

54

 

V. RAČA

Bod AGS, centrum

 

   Vzhledem k tomu, že data z následných kampaní (CS-NULRAD-92, CS-BRD-93, DOPNUL) provedená na bodech sítě nultého řádu jsou kvalitnější než z kam­paně EUREF-CS/H-91 (v následných kampaních bylo observováno delší dobu, pro zpracování bylo vesměs využito přesných efemerid (CODE, IGS)), bylo použito při definitivním zpracování kampaně DOPNUL následujícího postupu:

 

a)

Kampaň CS-NULRAD-92 byla znovu zpracována software BERNESE (verze 3.5), přičemž souřadnice 6 bodů kampaně EUREF-CS/H-91 v systému ETRS-89 byly při řešení brány jako pevné. Souřadnice bodu stálé služby IGS na Geodetické observatoři Pecny (GOPE) byly určeny zavedením centračních veličin mezi bodem AGS 30 Pecny a bodem 9301 GOPE.

b)

Pro další zpracování bylo použito výpočetního programu VUGNET pro vyrovnání prostorových GPS síti. V první fázi byly znovu určeny souřadnice bodů identických s českými body kampaně NULRAD.
 

   Pro určení výsledných souřadnic bylo použito výsledků
zpracování kampaně CS-BRD-93 a DOPNUL. Zpracování bylo provedeno po jednotlivých seancích. Z výše zmíněných důvodů byly souřadnice určené v rámci zpracování kampaně CS-NULRAD-92 voleny pouze jako opěrné. V programu VUGNET je tato podmínka definována přidáním empirických rovnic oprav souřadnic, vycházejících z podmínek typu

dX = 0 ± m{X), dY = 0 ± m(Y), dZ = 0 ± m(Z),

kde hodnoty odhadu středních chyb byly určeny z rozptylu denních hodnot řešení CS-NULRAD-92.

Vstupní data pro vyrovnání tvořily výsledky zpracování jednotlivých seancí software BERNESE, konkrétně výsledné geocentrické souřadnice bodů sítě NULRADRAD, na kterých bylo v té které seanci měřeno (souřadnice ostatních bodů nebyly v této fázi výpočtu použity). Bylo využito varianty zpracování „s jedním fixním bodem". Variantu „volné sítě" použitá verze software BERNESE neumožňovala, což v našem případě bohužel znemožnilo využití výsledné kovarianční matice pro další zpracování.

 

   Pro váhování jednotlivých seancí bylo použito průměrných hodnot, které vyšly z vyrovnání programem BERNESE. Na základě provedených experimentů je výsledné řešení vůči volbě vah „robustní" (na rozdíl od volby počtu určovaných parametrů, kde je citlivost značná). Použité hodnoty „apriorních" středních chyb prostorových souřadnic pro jednotlivé seance, respektive kampaň CS-BRD-93, byly v rozmezí 0,0005 až 0,007 m pro jednu prostorovou souřadnici. Na první pohled je patrné, že výsledné chyby byly programem BERNES silně nadhodnoceny. Přesto byly použity výsledné hodnoty z BERNESE, protože šlo v této fázi pouze o stanovení poměru vah mezi jednotlivými použitými seancemi.

 

   Program VUGNET umožnil provést vyrovnání prostorové sítě, kdy je kromě hledaných výsledných souřadnic možné, teoreticky pro každou seanci, určovat „dodatečné parametry": změnu měřítka, prostorové rotace a posuny.

 

   Celkem bylo provedeno sedm variant vyrovnání, při různé volbě dodatečných parametrů (změn měřítka, rotaci, posunů). Nejstabilnější řešení (s nejmenšími formálními chybami výsledných souřadnic) poskytovala varianta, při které byly určovány pouze posuny, vždy stejné pro skupinu seancí zaměřených ve stejném týdnu. Souřadnice byly převedeny na stejnou epochu l989.0. Pomocí teoretických hodnot rychlostí posunů vůči ITRF, určených na základě geofyzikálního modelu NNR-NUVEL1 (No Net Rotation).

 

   Z výsledných vyrovnaných přírůstků souřadnic největší změny doznaly souřadnice na bodech 9031 Strahovice (40 mm ve výšce) a 9106 Kvetoslavov (60 mm ve výšce). Důvodem těchto větších odchylek může být v případě bodu Strahovice přestabilizace, která se udala mezi kampaněmi CS-NULRAD-92 a DOPNUL, v případě bodu Kvetoslavov byly potíže s aparaturou během observační kampaně EUREF-CS/H-91.

 

   Formální střední kvadratické chyby výsledných prostorových souřadnic získaných z vyrovnání programem VUGNET se pohybují v rozmezí od 6 do 14 mm.

c)

 

Definitivní souřadnice určovaných bodů kampaně DOPNUL, které nejsou identické s body kampaně NULRAD, byly určeny sedmiprvkovou podobnostní transformaci pomocí programu PROTRA4. Identickými body jsou body určené vyrovnáním pomocí programu VUGNET v předchozím kole. Průměrné zbytkové odchylky po podobnostní transformaci jsou kolem 3 mm v každé souřadnici, maximální zbytková odchylka v polohové souřadnici je 10 mm. ve výšce 29 mm (pro den 215). Střední hodnota změny měřítka je 0,02 ppm, maximální změna 0,1 ppm.

 

   Hodnocení výsledné přesnosti je ztíženo tou skutečností, že formální chyby výsledných souřadnic, produkované programem BERNESE, jsou silně nadhodnocené. Na základě rozptylu výsledků na bodech, kde se provádělo vícedenní opakované měření (a které byly zpracovány programem VUGNET) vychází střední chyba výsledných souřadnic bodu, zaměřeného v jedné seanci (a to jsou všechny určované body, vyjma bodů NULRAD) v rozmezí

 

0,008 < m(X) < 0,028 m

0,002 < m(Y) < 0,008 m

0,008 < m(Z) < 0,028 m.

 

I v tomto případě však jde o „formální" aposteriorní chybu z vyrovnání boru

 

Realizace převodu S-JTSK do ETRF-89  

   Pro vlastní realizaci je třeba mít k dispozici dostatečný počet identických bodů v obou systémech. Zatímco v S-JTSK jsou k dispozici souřadnice a nadmořské výšky všech trigonometrických bodů, v případě ETRF-89 bylo k dispozici pouze 176 bodů. Proto bylo nutné tuto síť dále zhustit.

 

   Toto zhuštění se dalo cestou systému S-JTS, který vznikl transformací souřadnic bodů S-42/83 (S-42/83 je nejlepší klasickými metodami určený souřadnicový systém bývalého Československa) do S-JTSK. Pro 174 identických bodů (dva body byly vyloučeny z důvodů neidentity) byl určen transformační klíč sedmiprvkové podobnostní transformace mezi S-JTSK a ETRF-89. Odchylky na identických bodech byly nejprve aproximovány kubickou konformní transformací (tím došlo ke snížení jejich velikosti z maximální hodnoty 0,40 m na maximální hodnotu cca 0,25 m) a dále rozděleny pro 9 969 použitých bodů Jungovou transformací. Tímto způsobem byl realizován ETRF-89 pro všech 9969 bodů.

 

   Na základě vlastností obou systémů, patrných z výše uvedeného stručného popisu, je pro převod souřadnic použito sedmiprvkové Helmertovy podobnostní transformace prostorových souřadnic s následnou dotransformací. Tato transformace probíhá již v rovině Křovákova zobrazení. Vzhledem k tomu, že zbytkové rozdíly mezi transformovanými rovinnými souřadnicemi (Y', X') a souřadnicemi (Y, X) v S-JTSK dosahují hodnot až kolem 0,60 m (pro území ČR), jsou rozdíly DY = Y - Y' a DX = X - X' aproximovány kvadratickým polynomem. I po této aproximaci zůstávají však zbytkové rozdíly v okrajových oblastech ČR větší než 0,40 m. Proto bylo při další minimalizaci DY a DX přistoupeno k plošné interpolaci, která probíhá v rastru o velikosti 5x5 km. Hodnoty DY a DX v bodech rastru byly odvozeny z odchylek určených pro 9 969 trigonometrických bodů (po vyloučení některých hrubých chyb), rovnoměrně rozložených na celém území ČR, pomocí Jungovy transformace.

 

   Oba systémy jsou tak vzájemně propojeny jednoznačnou transformací, která probíhá podle následujícího schématu:

 

 

 

(1) značí převod elipsoidických souřadnic na pravoúhlé prostorové souřadnice (včetně zavedení výšky kvazigeoidu).

 

(2)  sedmiprvkovou Helmertovu prostorovou transformaci,

 

(3)  je inverzní k (1),

 

(4)  značí   zobrazovací   rovnice   Křovákova   zobrazení s přidáním korekcí (DY, DX)

 

(5)  prosté přičtení výšky kvazigeoidu. V transformacích (1) až (4) hraje He, pouze zprostředkující úlohu.