Vznik, zánik či změna vlastnictví, zatížení majetku nebo omezení výkonu vlastnického práva bylo předmětem zápisu do Pozemkové knihy. Jak již bylo zmíněno v úvodu, Pozemkovou knihu konstituoval knihovní zákon č. 95/1871 ř. z., a zápisy prováděly Knihovní soudy. Pozemková kniha převzala některé principy Zemských desek, především:

titulus + modus = nabývací listina (smlouva) + odevzdání věci, tj. zápis věcného práva do Pozemkové knihy na základě platné smlouvy. Vlastnické nebo jiné věcné právo vzniká výhradně intabulací, tedy zápisem do knihy.

   Kniha byla vedena podle katastrálních území. Předmět zápisu, který byl zapsán v jiných veřejných knihách, do Pozemkové knihy se nezapisoval, tj.

- práva zapsaná v horních či železničních knihách,

- veřejný statek (silnice, cesta), jež byly vedeny zjednodušeným způsobem,

- dominikální majetek (předmětem Zemských desek

   Pozemková kniha je tvořena hlavní knihou, sbírkou listin, mapou pozemkové knihy a pomocného rejstříku.

A) Hlavní kniha

   Hlavní kniha byla dělena do svazků podle počtu vlastníků v daném katastrálním území. Skládala se z knihovních vložek, na níž mohlo být zapsáno jen jedno knihovní těleso.

Knihovní vložka = soupis všech nemovitostí jednoho vlastníka. Tak jako i u jiných veřejných knih, i zde se skládala ze tří částí:

list A = "List podstaty statkové"

1. oddíl = soupis všech nemovitostí, tvořících knihovní těleso,

2. oddíl = oprávnění spojená s vlastnictvím.

list B = "List vlastnictví", tj. způsob nabytí vlastnictví, soudní omezení výkonu vlastnického práva, spoluvlastnické podíly atd.

list C = "List závad", tj. zápis věcných práv, váznoucích na knihovním tělese (např. věcná břemena).

B) Sbírka listin

   Pro všechny hlavní knihy byla Sbírka společná, vedená Knihovním soudem. Obsahovala doklady, na jejichž podkladě byl proveden zápis (kupní smlouvy, soudní rozhodnutí, směnné smlouvy atd.). Listiny byly uspořádány ve svazcích podle ročníků a v nich podle podacích čísel deníků.

C) Mapa Pozemkové knihy

   Součástí Pozemkové knihy se stala až na základě realizace zákona č. 83/1883 ř. z. Vedena byla u Knihovního soudu. Nové zákresy prováděly pracovníci katastrálních úřadů v určitých časových intervalech (zpravidla jedenkrát ročně).

D) Pomocný rejstřík

   Sloužil k usnadnění vyhledávání informací. Skládal se z věcného a osobního rejstříku.

a) věcný rejstřík (sestavení parcelních čísel s uvedením čísla knihovní vložky),

b) jmenný rejstřík

- abecední rejstřík k listu B,

- abecední rejstřík k listu C,

vždy s uvedením čísla knihovní vložky. Součástí rejstříku byl i seznam nemovitostí, zapsaných v jiných veřejných knihách a veřejné statky.