Historie Cassini - Soldnerova zobrazení

   První válcová zobrazení (čtvercová mapa Marinova a Mercartorovo zobrazení) byla omezena na zobrazení zemské koule a použití zeměpisných souřadnic (délek a šířek). Původcem tranzversálních zobrazení je francouzský geodet Cassini, který v r. 1734 užil poprvé pravoúhlých souřadnic (kde meridián nahrazuje rovník) a na krátké vzdálenosti je užíval jako pravoúhlých rovinných souřadnic. Podnítil tím Clairauta   k rovnici pro geodetickou křivku. R. 1809 použil Soldner   pravoúhlých souřadnic pro zobrazení Bavor (Bayern) v pásu 350 km širokém, a od té doby se rozšířil tento způsob nejen v Německu, ale i bývalém Rakousko-Uhersku, kde ho známe pod označením Cassini-Soldnerovo zobrazení. Dodnes používáme platné katastrální mapy, jež jsou zobrazeny ve dvou meridiánových pásech tohoto zobrazení (s počátkem v trigonometru Gusterberg a Sv. Štěpán). Pravoúhlé geodetické souřadnice se převádějí do roviny v původní délce, jakou mají na elipsoidu. Základní meridián se tudíž nezkresluje a jeho blízké okolí je věrně zobrazeno. Ve větších vzdálenostech však dochází k velkým úhlovým zkreslením. Spolu s nepříjemnou vlastností, že délkové zkreslení závisí na směru, je toto zobrazení nevýhodné.