V letech 1826 - 1842 byla provedena grafická triangulace, která grafickou metodou zhustila dosavadní bodové pole. V těchto letech vzniklo celkem 1 336 triangulačních listů grafické triangulace převážně rozměru 60 x 56 cm. Podle tehdejšího politického rozdělení země na 16 krajů byly tyto listy uloženy do 16 mapových desek z tužšího papíru. Listy grafické triangulace hlavního města Prahy jsou vloženy ve zvláštních deskách. Mapové desky jsou popsány pořadovým číslem a jménem kraje. Pro každý kraj je vyhotoven přehled kladu listů (Skelett .. Kreis) o rozměru přibliž 25 x 25 cm, na němž je do sítě triangulačních listů označených popisem sloupce a vrstvy gusterbergského souřadnicového systému zakreslena hranice kraje. Triangulační listy zasahující do území kraje jsou průběžně červeně očíslovány. Jednotlivé triangulační listy grafické triangulace jsou číslovány shodně s číslováním na kladu listů a to buď v pravém horním rohu nebo uprostřed listu. V levém dolním rohu bývá uveden letopočet, v pravém dolním rohu jméno triangulátora.
U krajů Budějovice a Tábor se vyskytují triangulační listy rektifikace grafické triangulace (Nachtriangulirungsblätter), které obsahují zákresy dodatečně určených bodů. Označeny jsou na zadní straně číslem triangulačního listu grafické triangulace, ke kterému tyto doplňky patří.
Triangulační listy grafické triangulace sloužily jako doklad triangulačních prací vykonávaných graficky na měřickém stole se záměrným pravítkem. Na každém triangulačním listu, označeném nahoře nad rámečkem číslem západního (ZS) nebo východního (VS) sloupce a číslem vrstvy gusterbergského souřadnicového systému, je v měřítku 1:14 400 zobrazeno území o rozloze čtvereční míle. Triangulační list je rozdělen na 20 sekcí (4 x 5), které jsou označeny vodorovně písmeny a, b, c, d a svisle písmeny e, f, g, h , i, jež odpovídají mapovým listům originálních map.
Z geografické situace jsou modře zakresleny a černě popsány vodní toky a plochy, někdy růžově hlavní silnice, lesy světle šedě v některých případech s tužkovými kresbami jehličnatých stromů.Hranice zemské jsou opatřeny širokými barevnými lemovkami.Krajské hranice jsou kresleny většinou tuší a zvýrazněny křížky, ojediněle silnějšími barevnými čarami.Přerušovanou černou čarou jsou vykresleny hranice katastrálních území. Veškeré popisy týkající se zemí, krajů, obcí, osamocených budov, lesních revírů apod. jsou provedeny černě. Vlastní triangulační náplň tvoří triangulační body I., II. a III. řádu vynesené ze souřadnic uvedených na fundamentálních listech trigonometrické triangulace. Souřadnice jsou vyrýsovány přerušovaně mezi oběma protilehlými rámy té sekce, do které trigonometrický bod patří a uvedeny v palcích na tři, někdy i čtyři desetinná místa. Trigonometrické body jsou označeny trojúhelníčkem s kroužkem uprostřed, případně je připojena značka či obrázek kostelní věže a vždy jsou popsány. Spojnice mezi nimi nejsou vyrýsovány, proto nejsou patrné sítě vyššího řádu. Do takto připravených listů byly pomocí grafického protínání vřed zakresleny trigonometrické body IV. řádu. Jsou označeny jednoduchým nebo dvojitým kroužkem. Body IV. řádu jsou číslovány po skupinách, obsahujících průměrně asi 40 bodů, výjimečně i přes 70 bodů, a pořadí čísel přechází podle potřeby z listu na list. Souvisí to pravděpodobně s postupem prací jednotlivých vyměřujících skupin. Každý bod je určen průsečíkem souřadnic měřených od bodu k západní, východní, severní a jižní sekční čáře. Mezi body jsou vyrýsovány spojnice, míry jsou uvedeny v palcích na tři desetinná místa. Triangulační sít IV. řádu je rozprostřena hustěji v plochách zemědělské půdy, kde bylo třeba zaměřit více parcel než v lesích, kde nebyla vyžadována taková přesnost.
(údaje převzaty z ÚAGK ze soupisu inventárních jednotek, označení A).