Grafická triangulace (IV. řád), 1826 - 1842
(Kliknutím na obrázek se zobrazí detail)
Triangulační listy grafické triangulace sloužily jako
doklad triangulačních prací vykonávaných graficky na měřickém stole se
záměrným
pravítkem. Na každém triangulačním listu, označeném nahoře nad rámečkem číslem
západního (ZS) nebo východního (VS) sloupce a číslem vrstvy
gusterbergského souřadnicového systému, je v měřítku 1:14 400 zobrazeno území o
rozloze čtvereční míle. Triangulační list je rozdělen na 20 sekcí (4 x 5),
které jsou označeny vodorovně
písmeny a, b, c, d
a svisle písmeny e, f, g, h , i, jež odpovídají mapovým listům
originálních map.
Z geografické situace jsou modře zakresleny a černě popsány vodní toky a plochy, někdy růžově hlavní silnice, lesy světle šedě v některých případech s tužkovými kresbami jehličnatých stromů.Hranice zemské jsou opatřeny širokými barevnými lemovkami.Krajské hranice jsou kresleny většinou tuší a zvýrazněny křížky, ojediněle silnějšími barevnými čarami.Přerušovanou černou čarou jsou vykresleny hranice katastrálních území. Veškeré popisy týkající se zemí, krajů, obcí, osamocených budov, lesních revírů apod. jsou provedeny černě. Vlastní triangulační náplň tvoří triangulační body I., II. a III. řádu vynesené ze souřadnic uvedených na fundamentálních listech trigonometrické triangulace. Souřadnice jsou vyrýsovány přerušovaně mezi oběma protilehlými rámy té sekce, do které trigonometrický bod patří a uvedeny v palcích na tři, někdy i čtyři desetinná místa. Trigonometrické body jsou označeny trojúhelníčkem s kroužkem uprostřed, případně je připojena značka či obrázek kostelní věže a vždy jsou popsány. Spojnice mezi nimi nejsou vyrýsovány, proto nejsou patrné sítě vyššího řádu. Do takto připravených listů byly pomocí grafického protínání vřed zakresleny trigonometrické body IV. řádu. Jsou označeny jednoduchým nebo dvojitým kroužkem. Body IV. řádu jsou číslovány po skupinách, obsahujících průměrně asi 40 bodů, výjimečně i přes 70 bodů, a pořadí čísel přechází podle potřeby z listu na list. Souvisí to pravděpodobně s postupem prací jednotlivých vyměřujících skupin. Každý bod je určen průsečíkem souřadnic měřených od bodu k západní, východní, severní a jižní sekční čáře. Mezi body jsou vyrýsovány spojnice, míry jsou uvedeny v palcích na tři desetinná místa. Triangulační sít IV. řádu je rozprostřena hustěji v plochách zemědělské půdy, kde bylo třeba zaměřit více parcel než v lesích, kde nebyla vyžadována taková přesnost.