Počátkem 18. století končí období map pořizovaných jednotlivci a následuje další vývojová etapa kartografie, která je ve znamení jejího spojení s geodézií. Toto období se označuje jako reformace kartografie a je ve znamení postupného propojování geodézie a kartografie do oboru zeměměřictví.

   Území dnešní České republiky bylo v minulosti několikrát zmapováno. Mapování prováděly orgány vojenské topografické služby, později též civilní zeměměřické služby. Takto vzniklé mapy nejsou pouhými archivními dokumenty. Podávají cenné informace o vývoji krajiny, názvech sídelních objektů. Dokumentují rozvoj kartografických technik pro zachycení geografické reality, přínos matematiky při definování vhodných kartografických projekcí, geodetických metod získávání a vyhodnocování naměřených údajů, rozvoj měřické a zobrazovací přístrojové techniky.

Müllerovo mapování (1708-1720)

   Historie vytváření podrobných topografických děl z našeho území začíná mapovacími aktivitami prováděnými topografem a kartografem par excellence, kterým byl Jan Kryštof MÜLLER (1673 – 1721). Rodák z Norimberku, vojenský císařský inženýr, první profesionální měřič a mapér. Nejprve vyhotovil mapu Uher (včetně Slovenska, tj. Horních Uher) v měřítku 1:550 000, která vyšla roku 1709. V letech 1708 – 1712 zpracoval v měřítku 1:166 000 mapu Moravy, která byla vydána roku 1716.

   Jeho nejvýznamnějším (a celoživotním) dílem je podrobná topografická mapa Čech, kterou vyhotovil na základě vlastních měření v letech 1712 až 1720. Müllerova mapa Čech (obrázek vpravo) má měřítko 1:132 000, přičemž je složena z 25 sekcí formátu 557 x 473 mm, takže vyplňuje plochu cca 2,8 x 2,4 metru. V rozích je mapa zdobena umělecky cennými rytinami Reinerovými. Müllerova mapa obsahuje zákres 12 495 sídel a dělení Čech na 12 krajů. Reliéf je zobrazen kopečky, popis mapy je německy. Smluvenými značkami jsou zobrazeny naleziště rud, léčebné prameny, vinice, chmelnice, převozy na řekách a lesní celky. Mapa je vykreslena ve válcovém Cassiniho zobrazení, obsahuje též zeměpisnou síť. Při mapování určoval Müller polohu vybraných míst astronomicky. Délky měřil počtem otoček kol kočáru (viz obrázek vlevo) a redukovalo jednu desetinu, směry měřil kompasem.

   Müllerovu mapu Čech je nutno považovat za dílo zcela výjimečných kvalit, které bylo používáno více než 100 let a bylo podkladem pro I. historické vojenské mapování.

Krátce k Müllerově osobě

   Johannes Christoph Müller se narodil 15.3.1673 v Norimberku. Celý život působil jako vojenský topograf, astronom a kartograf. V roce 1721 ve svých 48 letech předčasně zemřel na důsledky nepřetržitého pobytu v poli a enormního pracovního vyčerpání. Jeho nejslavnější mapa Čech z roku 1720 tvoří výzdobu kanceláře prezidenta České republiky, mapy jednotlivých krajů Českého království obsažených v této mapě jsou k vidění v prostorách Senátu. Rytina mapy trvala tři roky a jedná se o největší vytištěnou mapu Čech v historii. Müllerova mapa měla ve své době cenu velkého geografického atlasu. Dnes má v pražských antikvariátech cenu cca 200 000 Kč.