|
katastrální operát | předmět evidence katastru | předmět zápisu | druhy zápisů nemovitostí | přehled základních právních předpisů historie Ústředního archivu v Praze ************************************************************************ Na základě katastrálního zákona č. 344/92 Sb. vzniká Katastr nemovitostí ČR. podle kterého je katastr souborem údajů o nemovitostech, nacházejících se na území ČR, a zahrnující jejich soupis, popis, geometrické a polohové určení. Součásti katastru je evidence vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem a dalších práv, jejichž rozsah stanoví zákon (265/1992 Sb.).
Obsah katastru (§ 3 katastrálního zákona) a) geometrické a polohové určení nemovitostí a katastrálních území, b) druhy pozemků, čísla a výměry parcel, c) údaje o právních vztazích k nemovitostem, d) údaje o podrobných polohových bodových polích, c) místní a pomístní názvosloví. Obsah katastru je uspořádán v katastrálních operátech podle katastrálních území.
Podle vyhlášky č. 190/1996 Sb. (§13 až 17) je katastrální operát tvořen těmito částmi:
Předmět evidence katastru (§ 2 katastrálního zákona)
Podle ustanovení § 133 odst. 3 občanského zákoníku (ve smyslu ustanovení čl. II zák. č. 89/1996 Sb.) převádí-li se na základě smlouvy nemovitá věc, která není předmětem evidence v katastru nemovitosti, nabývá se vlastnictví okamžikem účinnosti této smlouvy (nepodléhá vkladu do katastru).
V katastru se neeviduji drobné stavby (viz definice dle z.č. 50/1976 Sb.).
Předmět zápisů k nemovitostem evidovaným v katastru
Druhy zápisů do katastru nemovitostí Podle ustanovení § I odst. 1 zákona č. 265/1992 Sb. ve znění pozdějších předpisů, o zápisech vlastnických a jiných věcných práv do katastru nemovitostí se k nemovitostem evidovaným v katastru zapisují: - vlastnické právo - zástavní právo - právo odpovídající věcnému břemeni - předkupní právo s účinky práva věcného.
Předmět zápisu práv k nemovitostem je současnou právní úpravou taxativně vymezen a nelze jej smluvně rozšiřovat (např. nelze požadovat zápis věcného práva podle nájemní smlouvy, tzv. nepojmenovaných smluv nebo smluv o smlouvách budoucích uzavřených podle obchodního práva, i kdy'ž takovéto smlouvy upravují vztahy k nemovitostem evidovaným v katastru).
Podle zákona č. 265/1992 Sb. o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem v současně platném znění lze tato práva vyznačit do katastru nemovitostí trojím způsobem: - jako vklad - jako záznam - jako poznámku.
O způsobech zápisu je podrobněji pojednáno zde.
1) Zásada formální a materiální publicity Každý je oprávněn nahlédnout do katastru nemovitostí a učinit si o právních vztazích zde zapsaných opisy a výpisy (§ 13 zák. č. 265/92Sb., ve znění změn a doplňků). Katastr nemovitostí je tudíž veřejný a jeho veřejnost lze omezit jen z důvodů stanovených zákonem (§ 21 zák. č. 344/92 Sb., ve znění změn a doplňků). Takové omezení je možné na příklad v případě ochrany státního tajemství (zák. č. l02/71 Sb.). Katastrální úřad je také povinen na požádaní a za úplatu vyhotovit podklady ze souboru geodetických informací (např. kopie katastrálních map) a ze souboru popisných informací (např. výpis z listu vlastnictví, identifikaci parcel atd.).
Ten, kdo vychází ze zápisu v katastru nemovitostí učiněného po 1.1.1993, je v dobré víře, že stav katastru odpovídá skutečnému stavu věci, ledaže musel vědět, že stav zápisu v katastru neodpovídá skutečnosti.
2) Zásada priority Pořadí zápisů do katastru nemovitostí se řídí dobou, kdy došel katastrálnímu úřadu návrh na vklad nebo listina, podle které se provede záznam nebo poznámka. Došlý návrh nebo listina jsou předmětem plomby na list vlastnictví, která vyjadřuje, že právní vztahy jsou dotčeny změnou.
Význam pořadí spočívá v tom, že rozhodnutí o povolení vkladu má zpětné účinky k době podání návrhu (§ 2 odst. 3 zák. č. 265/92 Sb., ve znění změn a doplňků). Pro rozhodnutí o povolení vkladu je rozhodný skutkový a právní stav, jaký zde byl v čase podání návrhu. Na rozhodnutí o povolení vkladu nemůže mít vliv skutečnost, že poté kdy byl návrh na vklad podán a řízení tím zahájeno, došlo ke změně nebo omezení smluvní volnosti účastníků.
3) Zásada "intabulační" Nikoli jen samotnou smlouvou, ale teprve na základě další právní skutečnosti opírající se o smlouvu, se dovršují právní skutečnosti potřebné k přechodu vlastnického práva z převodce na nabyvatele. Takovouto právní skutečnosti je vklad do katastru nemovitostí. To neznamená, že by smlouva (pokud neobsahuje odkládací podmínku) nebyla účinnou dnem jejího podpisu a účinnost byla vázána na vklad do katastru, jak tomu bylo v případě rozhodování o registraci podle právní úpravy před novelou občanského zákoníka z r. 1991 (č. 509/91 Sb.). Bez vkladu vlastnického práva do katastru nemovitosti však nemůže dojít k přechodu práva, byť z účinné smlouvy podpisem smlouvy sice vznikají hmotněprávní účinky, ale věcněprávní účinky (přechod práva) vznikají až vkladem do katastru nemovitosti (§ 133 odst. 2 obč. zák.).
4) Zásada dispoziční (žádosti o vklad) Řízení o povolení vkladu vlastnického nebo jiného věcného práva k nemovitostem se nezahajuje z úřední povinnosti, ale jen na návrh účastníků smlouvy nebo jednoho z nich. V návrhu musí být výslovně uvedeno o jaký druh zápisu se jedná. Katastrální úřad je návrhem vázán a nemůže rozhodnout také o vkladu jiného práva, i když se o něm ve smlouvě jedná, pokud toto právo není obsahem podaného návrhu.
5) Zásada legality Na rozdíl od bývalých středisek geodézie nejsou katastrální úřady jen registračním místem, kde by se shromažďovaly informace týkající se vlastnických nebo jiných věcných práv k nemovitostem za účelem jejich pouhého zápisu do souboru popisných informací. Katastrální úřady jsou povinny vždy zkoumat způsobilost listin, na podkladě kterých má dojít ke vzniku, změně nebo zániku právních vztahů k nemovitostem, podle ustanovení § 5 odst. 1 zák. č. 265/92 Sb., ve znění zák. č. 90/1996 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem a dalších změn a doplňků.
O návrhu na vklad práva podle konkrétní smlouvy rozhodne katastrální úřad buď tak, že vklad práva povolí, nebo zamítne. Opravný prostředek proti rozhodnutí katastrálního úřadu lze podat jen v případě, že návrh na vklad práva do katastru nemovitostí byl zamítnut (týká se opravných prostředků řádných i mimořádných).
Proti zamítavému rozhodnutí lze do 30 dnů ode dne doručení tohoto rozhodnutí podat opravný prostředek. Opravnému prostředku může vyhovět katastrální úřad, který rozhodnutí vydal (pokud vyhoví v plném rozsahu), nebo opravný prostředek postoupí soudu. Místně příslušným pro rozhodování o takovýchto opravných prostředcích je krajský soud, v jehož obvodu je obecný soud navrhovatele (opravným prostředkem je v daném případě odvolání).
Přehled základních právních předpisů: Poněvadž je možné všechny související zákony bez problémů stáhnout ze stránek Českého úřadu zeměměřického a katastrálního (ČÚZK), uvedu zde pouze nejzákladnější informace a základní předpisy.
|
