Ze způsobu řešení konformního kuželového zobrazení vyplývá, že referenční koule se konformně zobrazí na kužel obecně položený. Z důvodu značného zkreslení na základní rovnoběžce Š₀ bude kužel plochý a vrchol V je vzdálen od kartografického pólu K jen přibližně 131 km. Mimo nezkreslenou rovnoběžku (m = 1,0000) by bylo všude zkreslení kladné a větší než 1 (maximálně 1,0002). Proto byly z důvodu eliminace tohoto zkreslení zavedeny dvě nezkreslené rovnoběžky, tím pádem zkreslení kleslo na polovinu, a nabývá kladných i záporných hodnot (od -10 cm do +14 cm na 1 km). Např. České Budějovice mají m = 1.

    Splňuje se zde výhoda jediné soustavy souřadnic. Velmi malé je zkreslení délek od -100 do +142 mm/ 1 km, jaké vyžaduje katastrální mapování. Elipsoid se zobrazuje napřed na konformní kouli a tato na šikmý kužel. Prvně publikováno ve Zprávách veřejné služby technické v roce 1922.

   Spolu s návrhem normálního kuželového zobrazení kpt. VZÚ L. Beneše (návrh se nakonec neujal) obě zobrazení převáděla Besselův elipsoid (v té době chyběl průkazný materiál pro větší vhodnost jiného elipsoidu) do roviny. Křovákovo zobrazení dává minimální zkreslení délek a nejlépe vyhovuje tvaru území tehdejší ČSSR. Ani Labordovo eliptické zobrazení minimálních délek znatelně nezmenší maximální zkreslení na okrajích státu (viz Bohm, Zem. věstník, 1935).

   Jednotná síť byla rychlým tempem zhušťována v místech nového mapování. Vojenský zeměpisný ústav k tomu použil Benešova normálního kuželového zobrazení, ve kterém do r. 1933 zhotovil nové mapy 1 : 20 000 v částech Opavska, Brd a Kremnice - asi 1 630 km² a 1 : 10 000 v oblasti Milovic, části Ostravska a Březových hor - asi 1 394 km².

   Naopak, civilní správa prováděla civilní výpočty v Křovákově zobrazení a průběžně hotovila nové podrobné mapy v měřítku 1 : 2 000 a 1 : 1 000. Jejich rámce byly rovnoběžné s osami souřadnic. Pro Křovákovo zobrazení byly vydány zobrazovací tabulky; k témuž účelu Křovák dříve sestavil 12 - ti místné tabulky goniometrických funkcí.

   Civilní triangulace a mapování pokračovaly rychleji než vojenské. Aby se výsledky daly snadno využít i pro nové vojenské mapy, v roce 1933 opustilo MNO normální kuželové zobrazení a zavedlo rovněž souřadnicovou soustavu Křovákova zobrazení.

   O tom, že Křovákovo zobrazení má bezesporu menší délkové zkreslení, než zobrazení Cassiniho, použité pro vyhotovení map Stabilního katastru, vypovídá následující obrázek.