Relativní přesnost JTSK byla velmi vysoká. Průměrná střední chyba souřadnicová m_xy (průměr os elipsy středních chyb) v poloze bodů V. řádu činí jen 10 mm, což je přesnost, jaké nebylo v té době dosaženo nikde jinde ve světě. Vysoká přesnost vložených sítí II. až V. řádu je důsledkem dodržování promyšlených a v instrukcích zakotvených technologických postupů a toho, že i v těchto sítích se úhly převážně měřily přesnými teodolity Wild T-3. Ovšem, absolutní nedostatek měřených délek zabránil žádoucímu zmírnění nejistoty v trigonometricky odvozených délkách, rostoucích podle zákona hromadění chyb triangulace. je třeba počítat s místním smrštěním nebo roztažením sítě, nebo-li s místním měřítkem q, což je poměr průměrné délky místní sítě ku průměrné přesně měřené délce. Např. porovnání se sítí S-Praha (vybudovala se v 70. letech pro potřeby výstavby metra) ukázalo místní zmenšení Křovákovy sítě o 5,4 mm/km a střední vzdálenost bodů obou sítí po Helmertově transformaci D = 31 mm (d_max = 55 mm). Obě hodnoty charakterizují deformaci tvaru Křovákovy sítě. Mezní rozdíl souřadnic byl dy_max = - 97 mm a posun d_max = 97 mm (při q = 1).

   Z vědeckého i mezinárodního hlediska měla JTSK ve své původní formě několik nedostatků. Chybělo připojení na sítě sousedních států, navíc byla poloha i orientace zatíženy tížnicovou odchylkou (více než 10”; důvod = v té době nebyly tížnicové odchylky známy) a neuplatnily se další měřené základny ani azimuty.